|
| |
|
|
Geografické aspekty procesu deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice
Korčák, Matěj ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je vyhodnotit souvislost bývalé sudetoněmecké hranice jako tzv. primárního faktoru se sociálně-prostorovou diferenciací Česka v čase a prostoru. Na problematiku je nahlíženo chronologicky optikou procesu deinstitucionalizace, přičemž hlavním kritériem hodnoceným v rámci tohoto procesu je přetrvávající souvislost hranice s regionálními rozdíly v jejím okolí. Výběr indikátorů, u nichž je souvislost zkoumaná, vychází ze skutečnosti, že odsun českých Němců z pohraničí a následné dosídlení postižených oblastí v dlouhodobém horizontu proměnily tamní struktury obyvatelstva. Na lokální úrovni je provedena kvantitativní analýza vybraných indikátorů zastupujících tři základní struktury obyvatelstva - demografickou, sociální a ekonomickou, když jsou ve vymezených hraničních pásmech jsou na základě věcné významnosti porovnávány jejich průměrné hodnoty. Využita jsou data z cenzů mezi roky 1980 a 2021, což umožňuje sledování proměn vlivu historické hranice v čase. Zvláštní důraz je kladený na prostorovou heterogenitu míry deinstitucionalizace sudetoněmecké hranice, tedy hranice je analyzována nejenom jako celek, ale sledována je i její proměnlivost v prostoru. Metodologicky práce přispívá novým inovativním způsobem k měření a vizualizaci fantomových hranic. Diskuze výsledků následně vychází...
|
|
|
Deinstitucionalizace a rozvoj komunitních sociálních služeb
SCHWABOVÁ, Tereza
Diplomová práce se věnuje tématu deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb a transformaci těchto služeb v sociální služby komunitního charakteru poskytované v přirozeném prostředí komunity. Cílem práce je popsat základní východiska komunitní sociální práce, její rozvoj a důležitost procesu deinstitucionalizace sociálních služeb v současnosti a zjistit, jakým způsobem vnímají deinstitucionalizaci sociálních služeb a jaké o ní mají povědomí sociální pracovníci z pobytových zařízení Jihočeského kraje. Teoretická část práce se soustředí na vymezení základních pojmů souvisejících s tématem, stručně popisuje podobu pobytových sociálních služeb v České republice, transformaci sociálních služeb, její důvody a rozvoj v České republice i v zahraničí. Dále se věnuje deinstitucionalizaci sociálních služeb, výhodám, nevýhodám, rizikům a překážkám tohoto procesu a v neposlední řadě také komunitní sociální práci a vývoji komunitních sociálních služeb. Praktická část obsahuje popis výzkumu provedeného kvantitativní výzkumnou strategií, jenž byl realizován na základě metody dotazování, pomocí online dotazníku. Soustředí se také na analýzu a vyhodnocení dat a poznatků získaných z dotazníkového šetření, z něhož vyplynulo, že sociální pracovníci z pobytových služeb považují deinstitucionalizaci sociálních služeb za pozitivní a důležitý proces reformy sociálních služeb a že o něm mají velmi dobré povědomí, které by i přesto chtěli nadále prohlubovat. Tato diplomová práce má sloužit nejen jako zdroj informací o daném tématu pro studenty sociálních oboru či sociální pracovníky, ale má především upozornit na význam a příležitosti deinstitucionalizace sociálních služeb a na možnosti ve využití komunitních sociálních služeb v cestě při transformaci sociálních služeb.
|
|
|
Transformace ústavních zařízení pro osoby se zdravotním postižením
RYBANSKÁ, Monika
Má diplomová práce je zaměřena na transformační proces ústavních zařízení pro osoby se zdravotním postižením v České republice. Teoretická část je rozdělena do šesti hlavních kapitol, které jsou dále rozšířeny o podkapitoly. První kapitola se zabývá transformací, kde je zahrnuta jak historie, tak současnost transformace v České republice. Druhá kapitola je věnována sociálním službám pro osoby s postižením, kde se zaměřuji na pobytové a terénní služby provázané s procesem transformace. Třetí kapitola popisuje projekty a výzvy, které byly využity v procesu. Čtvrtá kapitola je o dobré praxi, kde jsou mimo jiné zmíněny i komunity jako Camphill či Archa. Pátá kapitola uvádí transformační inspiraci ze zahraničí, například z USA, Itálie či Jordánska. Poslední šestá kapitola se pak zaměřuje na nezávislý život osob s postižením. Cílem práce je zjistit, jaké faktory ovlivňovaly průběh a dokončení transformace v pobytových zařízeních pro osoby se zdravotním postižením v České republice a jak celkovou změnu služby hodnotili zástupci služeb, jejich pracovníci či samotní klienti. K tomuto cíli byla dále stanovena jedna výzkumná otázka a tři dílčí výzkumné otázky. Z praktické části vyplynulo, že mezi faktory, které ovlivňují transformaci a její úspěšné dokončení, lze zařadit kolektiv pracovníků zařízení, kteří se ztotožňují s filozofií transformace a deinstitucionalizace, dále pak správně nastavený transformační plán, či podpora ze strany opatrovníků, rodinných příslušníků či komunity, kde vznikají nové domácnosti.
|
|
|
Dobrovolnictví jako deinstitucionalizace sociální práce
KRATKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá dobrovolnictvím jako možnou formou deinstitucionalizované sociální práce. Cílem bakalářské práce je zjistit postavení dobrovolnictví v sociální práci a jeho využití při výkonu sociální práce. Dále popsat, jakým způsobem vnímají dobrovolnictví a jeho uplatnitelnost v sociální práci sociální pracovníci. K dosažení stanoveného cíle byla využita kvalitativní výzkumná strategie. Výzkumný soubor byl vybrán záměrně na základě zprostředkování kontaktu skrz koordinátory dobrovolníků. Výzkumným vzorkem jsou tedy sociální pracovníci, kteří ve své praxi využívají dobrovolníky po dobu alespoň jednoho roku. Potřebná data byla získávána metodou dotazování, konkrétně pak technikou polostrukturovaného rozhovoru. Veškerá data byla vyhodnocena pomocí otevřeného kódování a následně provedenou kategorizací dat. Z výsledků vyplývá, že ačkoli je dobrovolnictví v sociální práci široce uplatnitelné a je možné ho využívat jak v ambulantních, pobytových tak terénních sociálních službách, není ještě v prostředí domácí sociální práce obvyklé, aby dobrovolníci působili svou činností v přirozeném prostředí klienta a tak se přímo zapojili do procesu deinstitucionalizace sociálních služeb. Výsledky výzkumu této bakalářské práce mohou být přínosné jednak pro samotné dobrovolníky a koordinátory dobrovolníků, tak pro sociální pracovníky a organizace poskytující sociální služby a to tím, že poskytují prostor pro možnou diskuzi o širokých možnostech uplatnitelnosti dobrovolnictví a jeho budoucím potenciálu.
|
|
|
Ústav nebo terénní služby?
Kavalírová, Olga ; Tomášková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Čabanová, Bohumila (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Ústav nebo terénní služby?" se věnuje tématu sociálních služeb pro lidi s mentálním postižením. Zaměřuje se na analýzu jednotlivých typů sociálních služeb - terénních, ambulantních a pobytových - vzhledem ke konkrétním potřebám různých klientů s mentálním postižením. Cílem práce je zjištění struktury klientů v pobytových zařízeních pro lidi s mentálním postižením a identifikace faktorů, na základě kterých se rodiny rozhodují pro využívání konkrétních sociálních služeb, a zjištění názoru aktérů v oblasti sociálních služeb na přínosy a limity jednotlivých typů služeb pro lidi s mentálním postižením. Problematika sociálních služeb je posuzována prostřednictvím teoretického konceptu práv lidí s mentálním postižením a konceptu deinstitucionalizace sociálních služeb. K výzkumu byla použita metoda dotazníkového šetření mezi poskytovateli pobytových služeb na území hlavního města Prahy, a také rozhovory s jednotlivými aktéry v oblasti služeb pro lidi s mentálním postižením. V závěru práce jsou zmíněny nejdůležitější problémy v oblasti péče o lidi s mentálním postižením a konkrétní doporučení pro zlepšení dané problematiky.
|
|
|
Možnosti a meze cháněného bydlení v kontextu života dospělých klientů s mentálním postižením
Nedomlelová, Veronika ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci Příprava osob s mentálním postižením na život v chráněném bydlení, ve které jsem se zabývala třemi klienty konkrétního poskytovatele sociálních služeb - Terezy, kteří se chystali do chráněného bydlení nebo v něm krátkou dobu žili. Dva z těchto klientů a jednu novou klientku chráněného bydlení jsem pro potřeby této diplomové práce dlouhodobě sledovala. Diplomová práce je rozdělená na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická práce se podrobně zabývá dospělým člověkem s mentálním postižením, rodinou dospělého s mentálním postižením, lidskými právy a kvalitou života osob s mentálním postižením. Dále se krátce věnuje procesu deinstitucionalizace. Praktická část je věnována Tereze, poskytovateli sociálních služeb, jejímu chráněnému bydlení a třem zmíněným klientům, popisu výhod a možných omezení chráněného bydlení. Cílem této práce bylo zjistit, jaké výhody a možnosti, případně jaká omezení sebou život v chráněném bydlení přináší. Popisem konkrétních situací jsem se snažila ukázat, co život v chráněném bydlení těmto klientům poskytuje, jestli se vyskytly nějaké problémové situace a jak následně ovlivnily jejich dosavadní život. Klíčová slova: Dospělý s mentálním postižením, kvalita života, lidská práva, deinstitucionalizace, chráněné bydlení, možnosti a...
|
|
|
Proces a míra invalidizace seniorů
Malá, Marcela ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy je stárnutí populace. Cílem diplomové práce "Proces a míra invalidizace seniorů" bylo především zjistit, do jaké míry zasahuje invalidita do života seniorů a zmapovat vývoj, průběh a podmínky důchodového systému. Po úvodním přehledu základních pojmů, je část práce věnována teoretickému rozboru evropského rámce společenského zabezpečení seniorů a reformě invalidních důchodů v České republice. Pozornost je dále zaměřena na formy péče právě o invalidní starobní důchodce. Výzkumná část analyzuje oblasti týkající se vývoje struktury obyvatelstva, agendy žádostí, přehledu důchodů dle skupin diagnóz WHO, celkového přehledu vyplácených invalidních důchodů, vývoje struktury důchodců, financování důchodové agendy, průměrné délky a věku důchodců. Zařazena je též ekonomické stránka, kde jsou porovnávány důchody s průměrnou mzdou a sledována je i ekonomická aktivita seniorů. Výzkum je kvantitativní a potvrzuje současný globální jev stárnutí populace jako jeden z nejvýznamnějších aktuálních problémů vyspělých zemí. S tím samozřejmě nárůst starobních důchodců a zvyšování nákladů na financování důchodové agendy. Co se týče míry invalidity, je výzkum zaměřen na skupiny diagnóz WHO, týkající se duševních onemocnění, kde...
|
|
|
Sociální služby v oblasti bydlení pro osoby s autismem v ČR
Palme, Klára ; Šámalová, Kateřina (oponent) ; Víšek, Petr (oponent)
Rigorózní práce "Služby v oblasti bydlení pro dospělé osoby s autismem v ČR" se věnuje problematice dostupnosti sociální služby chráněného bydlení pro dospělé osoby s poruchou autistického spektra (PAS) v jednotlivých krajích ČR. Jejím výstupem je popis dostupných a plánovaných služeb formou chráněného bydlení pro osoby s PAS a schematicky zpracovaný model pro tvorbu nových pobytových služeb komunitního typu na našem území. Za posledních 20 let se v České republice zlepšuje informovanost a zároveň dochází ke zpřesňování diagnostiky této poruchy, což má logický vliv na významný nárůst této specifické cílové skupiny. Dílčím cílem práce je tedy zjistit počty osob s PAS ve věkové skupině dospívajících a mladých dospělých. Následně je cílem reflektovat připravenost státu v oblasti naplňování práv osob s poruchou autistického spektra na dostupné a vhodné bydlení.
|
|
|
Vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním
Vajdová, Martina ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním Anotace: Cílem mé bakalářské práce je zachytit vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním. V úvodu se krátce věnuji pojmu duševní choroba a uvádím rozdělení duševních nemocí. Několik vybraných diagnóz duševních nemocí je zde blíže popsáno, je čerpáno z odborné literatury, zkušeností z praxe i dostupných zdravotnických statistik. Následuje popis vývoje péče o lidi s duševním onemocněním. Od starověku až po středověk si společnost vysvětlovala existenci duševní nemoci u člověka jako působení nadpřirozených sil. O péči o lidi duševně nemocné se v těchto obdobích, až na pár výjimek, ještě nedá hovořit. Situace lidí s duševním onemocněním se zlepšila až v době osvícenství. S rozvojem lékařské vědy dospěla společnost k pochopení, že důvodem duševní choroby je onemocnění mozku. Došlo k osamostatnění se psychiatrie jako oboru, dostavily se první léčebné úspěchy. Léčba se začala soustřeďovat do ústavů pro duševně choré, později do psychiatrických léčeben. Tento trend převládal do 2. poloviny 20. století. Ke konci 20. století začal proces deinstitucionalizace psychiatrické péče. Vznikly sociální služby jako například denní stacionáře, chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení apod. Novým trendem pro 21. století je komunitní psychiatrická péče...
|
host ::
RSS.